Události posledních dnů okolo žižkovské Klinky jasně ukazují, že před zákonem jsou si tu všichni rovni, někteří však rovnější.
Policista Nico Toscani. První filmová role Stevena Segala, kterou začal svou dlouhou kariéru nijak zvlášť duchaplných, ale divácky vděčných filmů, ve kterých neohrožený hrdina odvážně bojuje za spravedlnost a nakonec dobro vítězí nad zlem, jak to má v pohádkách pro děti i pro dospělé být.
Takový filmový hrdina by si jistě zasloužil cenu za občanskou statečnost. Místo toho ji u nás dostali squatteři z Žižkovské Klinky. Prý jejich aktivity „překračují hranice jakékoli ideologie i tržního světa a stávají se obecně lidskými“.
Ve skutečnosti však překračují především zákony České republiky, protože už týdny nelegálně obývají objekt, který jim nepatří a kde je jeho majitel (v tomto případě stát) nechce. Spolu se svými sympatizanty, kterých je dost hlavně mezi novináři a politiky, argumentují tím, že když stát neumí hospodařit a nechal budovu roky chátrat a vybydlet bezdomovci, tak je zvláštní, že jim najednou vadí někdo, kdo se pokouší areál na vlastní náklady zvelebit.
Debatu o prospěšnosti činnosti nynějších nezvaných nájemníků Klinky úmyslně ponechám stranou. Zde jde totiž o princip. A ten říká, že zákon platí pro každého. Pokud tedy běžný občan nemůže jít a zabrat si pro sebe nevyužívanou budovu či pozemek (alespoň předpokládám, že to ani u nás nejde), jak je možné, že privilegovaná skupina za to dostane cenu? Je sice pravda, že zaplatili pokutu 160 tisíc ředkviček, ale právní vztah s majitelem stále ještě neurovnali.
Objekt byl nedávno dvakrát vyklizen policií poté, co v něm byla nahlášena bomba. Zdálo by se, že je to ideální příležitost, jak odsud nezvané nájemníky definitivně dostat. Jenomže se vůbec nedivím policii, že sice formálně objekt předala do rukou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ale potom se raději po anglicku vytratila, než aby „aktivistům“ bránila v opětovném nakvartýrování se.
Staronová koalice na Magistrátu se mezitím chystá plýtvat penězi Pražanů a budou koupit. Od úterka je radní Grabein Procházka pověřen jednáním o možnostech. Úporná snaha zpětně legalizovat neoprávněný postup je vskutku fascinující.
Na jednu stranu se na nás valí neustávající legislativní smršť nových zákonů, která má zřejmě za konečný cíl důkladně zregulovat veškerý život od narození až do smrti. Na druhou stranu vybraní jedinci mohou zákony vesele překračovat a ještě jim jsou jejich kratochvíle uhrazeny z veřejných peněz…
