Pokud Ústavní soud uzná, že je možné "zdanit" půjčování auta například v rámci rodiny, řítíme se opravdu do pekel. Budu se na to muset podívat, protože by mě zajímalo, jestli se Ústavní soud nějak vypořádal s tím, že pokuta je vlastně preventivní výchovná metoda pro neukázněné řidiče. Protože to jaksi v případě pokutování vlastníka vozu ztrácí smysl.

A ÚS hovoří něco o rodině?

Dobře. Tak to zkusíme jinak. Stát nebude pokutovat majitele auta a bude zjišťovat sám, kdo vlatně řídil. Aby příslušné orgány mohly zjistit, kdo že vlastně řídil, budou mimo jiné potřebovat i to auto. A auto zajistí jako předmět doličný. Tak na měsíc, na dva. Pak budete spokojen?

Pokud ty dva měsíce budou skutečně nezbytné (což mě teda zrovna nenapadá jak by mohly) a pokud bude majitel za tuto způsobenou újmu štědře odškodněn, tak by se takový zásah do vlastnických práv asi strpět dal. Ale myslím, že i policajtům by došlo, že je lepší ten dohled nad provozem dělat osobně, než stavět kamery a hrát si pak na kriminálku New York.

Normálny človek, ak spácha priestupok, zaplatí pokutu a je kľud. Ak majiteľ kryje vinníka a vinník je zbabelý na to, aby sa priznal sám, nech zaplatí majiteľ a vybavia si to medzi sebou. Proti tomu zákonu nič nemám.

Ale to je v principu špatně, vy nemáte co hledat viníka, to má být na policii, aby ho určila, na základě důkazů, které získá. Nemůžou přeci postupovat tak, aby shromáždili všechny podezřelé a nechali to na nich, ať se ONI dohodnou, kdo to spáchal...

A extrémní příklad - jednovaječná dvojčata, kteří budou každý tvrdit, že on to nebyl, že ten druhý. Co udělá policie, potrestá je oba?

Mně to také přijde jako nesmysl. "My prostě tu pokutu musíme z někoho dostat a když nevíme, kdo je viník, tak zkásneme majitele auta, ten je objektivně znám...". Tvrzení, že jsem zodpovědný za to, komu vůz půjčím, také vždycky neobstojí. Co když ho půjčím třem kamarádům, kteří pojedou na výlet a budou se střídat v řízení. Jak mám jako majitel vědět, kdo z nich zrovna řídil? A jak mám ručit za to, že nic neprovedou, resp. jak mám v okamžiku půjčování vědět, že s tím něco provedou? Je to podobné, jako kdybych si pozval domů na návštěvu skupinu známých a někdo tam někoho zavraždil. Policie nepřijde na to, kdo vraždil, tak bude objektivní odpovědnost hozena na mne jako na majitele nemovitosti, kde se to stalo? A budu třeba platit odškodné rodině zavražděného?

Prostě je to přehazování odpovědnosti a neschopnosti policie na někoho jiného. Pokud se jim pomocí kamer nedaří plně identifikovat přestupkáře, tak tam skutečně má stát policista a dotyčné okamžitě odchytávat a zastavovat. Pak se hned ví, kdo je viník, a je klid...

Podle logiky zdejších diskutujících to máte zkrátka hodit na jednoho z nich, ať si to s těmi druhými dohodne. Přeci to nejsou svině a nenechají ho v tom...

Souhlas a karma k tomu

Podle platného zákona je totiž za přestupky, u kterých není známý řidič nebo se ho nepodaří identifikovat, zodpovědný provozovatel auta, tedy nejčastěji jeho majitel. Ten má taky platit pokutu, i když u přestupku vůbec nebyl. Anebo musí řidiče "prásknout. Zákon může stanovit provozovateli vozidla povinnosti k zajištění účinné regulace silničního provozu, kterou si vyžaduje masivní využívání motorových vozidel, s nimiž jsou přirozeně spojena některá nebezpečí pro životy, zdraví a majetek lidí. Každý, kdo se rozhodne opatřit si vozidlo, si musí být těchto povinností vědom.

To je reálná skutečnost, ale otázka je, proč by to tak mělo být? Proč by za spáchání přestupku neměla plně zodpovídat jen přímo ta osoba, která ten přestupek spáchala, ale je hledán nějaký "ručitel"? To se potom klidně může rozšířit i na jiné věci, nejen na auta. Když sousedovi půjčím paličku na maso, tak mám ručit za to, že s ní někoho neklepne po hlavě? Nebo když půjčím někomu knihu, mám ručit za to, že ji dotyčný nenaskenuje a nezačne nelegálně šířit a porušovat tak autorský zákon? Když si koupím nemovitost, mám a priori ručit za všechny přestupky a trestné činy, které se na ní odehrají? Atd.

Spravne blogere, pokuty at plati auta, ta se ostatne dopousti dopravnich prestupku.

Pravdu díc, cítím se více ohrožen nezodpovědnými floutky na silnicích, než tímto rozhodnutím Ústavního soudu.

Však i na vás dojde, ale už nebude nikdo, kdo by se vás zastal. Tak to ve světě, kde se neustále zvětšuje moc nad lidmi, funguje.

A jak byste si autore představoval řešit tuto situaci dle Vás spravedlivě? Píšete sice něco o "živém" policistovi, ale aby stál policista na každém "rohu", tak to není proveditelné.

A kdyby bylo, tak by zase autor napsal blog o policejním státě. To máte prašť jako uhoď.